Osoba ohrožená domácím násilím se často potýká s problémy i v zaměstnání. Tyto problémy pak někdy končí až úplnou ztrátou práce. Tím se ohrožená finanční situace rodiny zhoršuje, narůstá napětí a stres. Právě finance (a to zvláště v případě, kdy je nutné živit nejen sebe, ale i děti) tak mohou být jedním z důvodů, proč nedokáže ohrožená osoba opustit partnera/ku.
Násilná osoba může aktivním způsobem ztěžovat ohrožené osobě vstup na trh práce nebo udržení se v práci (př. zákaz pracovat; zamykání v domě; odnášení klíčů od auta, aby se partner/ka do práce nedostal/a nebo alespoň přijel/a pozdě). Ale i samotné důsledky domácího násilí (fyzického i psychického) negativně ovlivňují pracovní možnosti a výkon ohrožené osoby.
Důsledky domácího násilí
- fyzická zranění, která omezují možnost pracovat:
- úplně, např. při nutné hospitalizaci či následném zotavování
- částečně, kdy ohrožená osoba je sice schopná vykonávat svoji práci, ale s určitým omezením (např. má bolesti hlavy, žaludku; podlitiny, zlomeniny, vyražené zuby)
- poruchy spánku, únava, vyčerpání
- podrážděnost
- poruchy pozornosti (např. odbíhání myšlenek a uvažování nad tím, proč k domácímu násilí dochází a co s ním dělat)
- psychické problémy
- deprese
- úzkosti
- emocionální problémy (pocity smutku, vzteku, bezmocnosti)
- posttraumatická stresová porucha
- snadnější vznik závislosti na alkoholu a drogách
- pocity méněcennosti (Násilná osoba často opakuje: „Jsi neschopný/á, nic neumíš, vždy všechno zkazíš.“, apod. Ohrožená osoba tomu časem uvěří a začne se tak také vnímat.)
- stud a neochota mluvit o sobě s druhými lidmi
- sociální izolace, uzavírání se do sebe, nedůvěra k lidem
Vliv domácího násilí na hledání/udržení si práce
Osoby ohrožené domácím násilím:
- jsou častěji nezaměstnané
- mají průměrně nižší příjmy<pmají p=““>
- musí si častěji brát nemocenskou dovolenou a navštěvovat lékaře, tzn. odpracují méně hodin
- podávají horší pracovní výkon, dělají více chyb
- kvůli pozdním příchodům jsou někdy považovány za nespolehlivé
- někdy jsou v práci obtěžovány kontrolními telefonáty, kterými se násilná osoba chce ujistit, že partner/ka dodržuje denní režim
- nezapojují se tak často do mimopracovních aktivit s kolegy (př. posezení u kávy po práci), nemluví o svém soukromí, a proto mohou mít pocit, že nejsou platnou součástí týmu
Dá se s tím něco dělat?
Ohrožené osoby se často stydí za probíhající domácí násilí. Je ale důležité, aby si uvědomily, že to nejsou ony, které dělají něco špatného. Nemusí se proto bát obrátit se na někoho dalšího. Ohrožené osoby si mohou myslet: „Hlavně, aby se nikdo nic nedozvěděl. Takovou ostudu bych nepřežil/a.“ Naopak se ale ukazuje, že ohroženým osobám pomáhá, když překonají svůj strach a stud a se svým trápením se svěří někomu dalšímu, přátelům a příbuzným. Stejně tak je důležité, aby o domácím násilí věděli i kolegové v práci, případně přímo zaměstnavatel. Ti mohou pomoci ohrožené osobě nejen svou podporou a pochopením, ale i konkrétními činy (např. na vrátnici se zabrání vstupu násilné osobě, pomoc s kontaktováním odborných pracovišť).
Poradenství pro osoby ohrožené domácím násilím, které se potýkají s potížemi na trhu práce, nabízíme také v Intervenčním centru Spondea.
