Příběhy – Petr a Lucie

Petr a Lucie jsou spolu pět let a mají spolu dvě děti. Oba jsou velmi atraktivní a jejich vztah vzrostl z velké lásky. Petr si Lucii vybral, protože byla vždy nejhezčí v celém okolí. Časem mu ale začala vadit pozornost, kterou Lucie od ostatních mužů dostávala. Nejdříve jen občas zmínil, že mu to vadí, ale Lucie to brala jako důkaz toho, že ji pořád miluje. Časem jí začal zasahovat do soukromí, kontrolovat telefony a e-maily. Jednou jí takto prohledával telefon a zjistil, že si psala s kolegou z práce. Začal zuřit a několikrát ji uhodil. Začal se vyptávat jejích kamarádek. Jednomu jejich kamarádovi vyhrožoval, aby se s ní již nestýkal. Také ji začal omezovat v tom, jaké oblečení může nosit. Kontrola postupně narostla natolik, že jí Petr volal každou chvíli a kontroloval ji, jestli je tam, kde tvrdí. Vyhrožoval jí, že jestli ji někde uvidí s cizím mužem, tak je oba zabije. Nebo naopak brečel, že než by ji a děti ztratil, tak se raději zabije. Lucie si nakonec opravdu našla nového přítele a rozhodla se ze vztahu odejít. Petr čím dál častěji vyhrožoval, že se zabije. Že zabije ji, děti i sebe, ale že mu nikdo rodinu nevezme. Jednou se dokonce pořezal na ruce a tvrdil, že se chtěl zabít.

JAK TO VIDÍ LUCIE?

„Petr byl láska na první pohled. Opravdu jsem věřila, že spolu budeme celý život. Vždycky byl trochu žárlivý, což mi imponovalo, protože jsem cítila, že si mě ochraňuje. Časem mi ale jeho žárlivost začala lézt na nervy. Vůbec mi nevěřil. Pořád se vyptával, co dělám, kam jdu. Telefonoval mi několikrát denně, jen aby se zeptal, co dělám. Občas mě dokonce nečekaně navštívil v práci. Strašně mě to uráželo. Nikdy jsem mu nebyla nevěrná, porodila jsem mu dvě děti a vše jsem dělala pro něj. A stejně mě pořád vyslýchal, pokaždé když jsem mluvila s jiným mužem, i když to byl jen řidič tramvaje. Bylo to ponižující. Jeho žárlivé výstupy se navíc začaly střídat s chvílemi, kdy se úplně hroutil. Nejdříve mi ho bylo hrozně líto, ujišťovala jsem ho, že ho miluji. Ale když mi začal brečet a vyhrožovat sebevraždou, pochopila jsem, že je to špatně. Začal se mi hnusit, přestal mě přitahovat. Už to nebyl ten sebejistý muž, kterého jsem si vybrala, abych s ním strávila život. Rozhodla jsem se odejít. To však Petr odmítl s tím, že jestli odejdu, tak se zabije. Pořád jsem ho měla ráda a bála jsem se, že to udělá. Jednou mi zavolal z práce, že spáchal sebevraždu a ať si zapíšu čísla účtu v bance, abychom s dětmi mohli vybrat peníze. Volala jsem policii a ti ho zachránili. Vlastně si pořezal jenom ruce tak, aby se mu nic nestalo. V té době jsem se sblížila s kolegou v práci, který mi hodně pomáhal a snažil se mě podržet. Petr se to dozvěděl a jeho chování se otočilo proti mně a dětem. Začal vyhrožovat, že jestli odejdu, zabije nejen sebe, ale také mě a děti. To už jsem měla velký strach. Nevěděla jsem, jestli pro nás bude bezpečnější zůstat nebo odejít. Opravdu jsem se ho bála. Volala jsem proto policii a oni Petra vykázali. Následně jsem požádala intervenční centrum o pomoc se sepisem předběžného opatření a Petr nesmí domů další měsíc.“

JAK TO VIDÍ PETR?

„Svoji ženu miluji. Byla vždy nejhezčí a všichni mi ji záviděli. Pozornost jiných mužů mi zpočátku nevadila. Ale po narození dětí jsem měl pocit, že se Lucie snaží dokázat si, že je stále atraktivní. Bylo to naprosto nevhodné. Flirtovala s jinými muži, a to i přede mnou. Výrazně se líčila a nosila vyzývavé oblečení. Když jsem ji na to upozornil, rozčílila se, že ji omezuji. Snažil jsem se jí to vysvětlit, že to není omezování, ale že ji prostě chci mít pro sebe. To je přece normální, když muž ženu miluje. Říkal jsem jí, že bych se raději zabil, než žít bez ní. Byla celý můj život.

Potom se ale Lucie začala zavírat do sebe, přestala mít zájem o sex. Bylo mi jasné, že má někoho jiného. Snažil jsem se zjistit, kdo to je. Jednoho dne mi volal její kolega z práce s tím, že bych se měl k Lucii chovat jinak. Bylo mi jasné, že je to její nový milenec. Úplně mě to vzalo. Chtěl jsem, aby konečně pochopila, jak moc ji mám rád a že toto už nesnesu. Odešel jsem do práce, opil se a pořezal si ruce. Vím, že to byla chyba, ale měl jsem pocit, že potom pochopí, jak je pro mě důležitá. Ona mi místo toho řekla, že mě opustí. Po tom všem, co jsem pro ni udělal, jak jsem se obětoval. Hrozně mě naštvala. Navíc mi řekla, že děti si nechá ve své péči. Nedovolím, aby moje děti vychovával nějaký cizí chlap. Ona je ta, která od nás utíká, nemá právo ničit rodinu.“

JAK TO VIDÍ DCERA PETRA A LUCIE

„Docela se mně po tátovi stýská. Neviděla jsem ho už týden. Brácha, ten je ještě malý a nemá z toho rozum, ale mně je už 5. Něco se mezi mámou a tátou stalo, to je jasné. Jednou mě vzbudil rámus z obýváku, tak jsem se tam šla podívat. Viděla jsem, jak se strašně hádají a táta mámu pak praštil. Všiml si mě, že tam stojím, ale jako kdyby mě neviděl. Chtělo se mně křičet, volat o pomoc, ale nedokázala jsem se ani pohnout, ani vydat slovo. Když si mě všimla máma, běžela za mnou a říkala, že to bude všechno zase v pořádku. Potom u nás byli policajti. Jenže to v pořádku není. Táta už teď vůbec nebývá doma. Dokonce si odnesl věci. Nejhorší na tom všem je, že vůbec nevím, co se děje!!! Nikdo mně nic neřekne. Zaslechla jsem akorát babičku, jak mámě říká, že to tak bude pro všechny lepší. Že ten Milan vypadá jako dobrý chlap. Kdo je Milan?? Fakt mně to vadí, že se mnou nikdo nemluví.“